MŠ Rošického

„Kouzelná cesta“
Školka v přírodě

Odkaz na fotogalerii

Naše Kouzelná cesta dnes započala…
1.den
Cesta na náš zámek byla klidná a rychlá. Po příjezdu nás čekalo ubytování v našich komnatách. První příběh by se dal nazvat „O ztraceném kufru“. A stejně jako pohádky měl i tento příběh dobrý konec. Kufr se našel. Po obědě a odpočinku se nám podařilo najít tajnou zprávu. Našim úkolem je vydat se na kouzelnou cestu a zachránit zakleté pohádkové bytosti. Když se nám tento úkol podaří splnit, čeká nás na konci bohatá odměna. Jako první se nám podařilo zachránit princeznu. Byla ukryta u lesních skřítků, kteří za její vydání požadovali postavení domečků. Takže jsme stavěli a tvořili. Teploty jsou i tady u nás vysoké. Vodní bitva nás všechny schladila. Zasportovali jsme si v místní tělocvičně a po večeři jsme společně vyráběli štíty a korunky. Nutná výbava rytířů a princezen. Poštu nám nosí místní posel dobrých zpráv. Každá jedna zpráva udělala dětem velikou radost. Teď už jsou ve svých komnatách a zdají se jim pohádkové sny. Nebojte, ozveme se opět zítra.
2. den
První noc je úspěšné za námi. Ani noční bouřka nám nezabránila vyspat se do růžova. Snídaně formou švédských stolů udělala dětem velkou radost. Rytíři a princezny objevili další dopis, ve kterém se dozvěděli, že musí projít bažinami, aby zachránili další pohádkovou bytost – kouzelnou vílu. Vydali jsem se na další společnou cestu, prodírali jsme se houštím jako Šípková Růženka, procházeli bahnem jako Shrek, šli v řadě za sebou jak trpaslíci ve Sněhurce, chodili s dřevěnou holí jako Krakonoš. Potkali jsme i tři krásné mloky. Kouzelné karty rozvíjely jejich fantazii a sami byli tvůrci děje. Lesní vílu se nám podařilo zachránit z řeky. Po sladkém obědě a odpočinku jsme si vyrobili parádní trička s erbem. Vzhledem k slunečnému počasí přišlo na řadu i koupání v místní řece. Vyráběli jsme kouzelné hůlky, hledali ztraceného kouzelníka a posílali pohledy domů. Posel dobrých zpráv nám krom pohledů z domu přinesl i tajemný vzkaz o zítřejším výletě. Kam myslíte, že pojedeme?

3. den
Už včera při večeři se rytíři princezny dozvěděli, že je čeká cesta na zámek. Ráno jsme se nasnídali a vydali si chytit místní kočár (čti autobus). Tak jak předpovídala karta Zámku, cesta byla i po využití kočáru prudká. Ovšem naši rytíři a princezny se s cestou statečně vypořádali. Na zámku jsme se nasvačili, zahráli hry a zachránili krále s královnou. Po náročné cestě jsme se zchladili v místní řece. Záchrana krále a královny nám ovšem docela přitížila. Zlý černokněžník na nás poslal draka. Tři lstivé lišky rytířům a princeznám pomáhali, jak draka porazit. Abychom to mohli zvládnout bylo třeba naučit se střílet z luku, šermovat mečem, a jezdit na koni. Sousední zámek mravenečků nám vyhlásil válku. A tak přišel čas na vodní bitvu. Před večeří jsme relaxovali tvořením, stavěním a odpočinkem. Po večeři a příletu posla dobrých zpráv jsme si udělali mini pyžamovou party. Už jen dvě noci čekají rytíře a prince. Zachránit jim však zbývá ještě několik kouzelných bytostí.
4. den
Dnes se zpívalo u táboráku. A taky byla bojovka. Sudičky ještě po půlnoci balily překvapení pro děti. Děkujeme, že vydržíte na report do zítřejšého dne. PS: můžete se zítra těšit nejen na fotky, ale i na nás ♥.
…pokračování…
Ráno bylo znatelně chladnější než předešlé dny. Proto rytíři a princezny absolvovali sportovní klání v několika disciplínách. Také si dopoledne vyrobili věštecké oko – dřevěnou mandalu. Jejich dopoledním úkolem totiž bylo zachránit vědmu. Dopoledne bylo klidnější, protože jsem očekávali tak zvaný „klid před bouří. Po odpočinku přišla na řadu záchranu šaška. Zachránit jsme ho mohli tak, že jsme uspořádali pohádkový bál. Pozvali jsme na něj i místní mravenečky, berušky a žabičky. Musíme říct, že to byl bál, jak se sluší a patří. Rytíři a princezny si poté vyráběli kouzelné hůlky, tvořily společný obraz naší cesty a navlékali korálky. Ty se jim večer hodily, protože po nasvícení baterkou krásně svítily. Naše rytíře a princezny nejde tak lehce unavit. Před večeří přišel na řadu fotbal, pohybové hry, křídová cesta i trhání zubu. Zub bohužel ven nešel, a tak mohla zoubková víla v klidu spát. I když vlastně moc klidu neměla. Od večerního táboráku se totiž ozýval zpěv a smích dětí. A párky s kečupem? Po těch se velmi rychle zaprášilo. Jejich vůni zoubková víla cítila jen chvilku. Aby toho nebylo málo, nakonec jsme ji baterkami svítili až do komnat. Potřebovali jsme totiž vidět na cestu, respektive stezku odvahy. Kdo se bojí nesmí do lesa. My jsme všichni šli. A víte co? Nikdo se nebál. Možná proto jsme na hotelu našli svítící poklad. Rytíři a princezny usnuli, než jsme stihli napočítat do pěti. Tento report píšeme ráno, kdy je ještě většina ve stádiu Šípkové Růženky. Ale pomalu je jdeme probouzet. Protože nachystaná odměna za zachráněné kouzelné bytosti už čeká, stejně jako vy ♥.
5. den
Poslední ráno nás čekalo balení kufrů. To byl v některých komnatách docela problém. Předešlý den totiž princezny pomáhaly rytířům s úklidem komnaty. Jaké bylo naše překvapení, že jsou všechny kufry prázdné a věci pořádně promíchané jako těsto na Honzovy buchty. Když se nám podařilo vše sbalit, přišla na řadu poslední karta. Princezny a rytíři se dozvěděli, že se jim podařilo zachránit všechny pohádkové bytosti a jejich kouzelná cesta je téměř u konce. S pomocí karty klíče hledali místo, kde byla ukryta jejich odměna. Z odměny měli všichni rytíři i princezny radost. Čekalo nás pár posledních tanečků, oběd a cesta domů. Jak to bylo při příjezdu už víte sami…♥